Národní park Kinabalu - za obřími smradlavými kytkami

Národní park Kinabalu - za obřími smradlavými kytkami

Kdo by chtěl zdolat nejvyšší horu Malajsie, musí se vydat na ostrov Borneo a navštívit Národní park Kinabalu, v němž se 4095 metrů vysoká hora Mount Kinabalu nachází. Samotný park však ukrývá spoustu dalších přírodních pokladů a tak jeho návštěva potěší nejednoho milovníka přírody a každou dobrodružnou povahu.

Dílo ledovce

Národní park Kinabalu byl založen již v roce 1964 a je tak nejstarším národním parkem v celé Malajsii. Rozkládá se v severovýchodní části Bornea, ve státě Sabah. Zaujímá plochu 754 kilometrů čtverečních a v současnosti patří mezi nejnavštěvovanější lokality tohoto malajského ostrova. Pohoří Banjaran Crocker, v němž se nachází nejvyšší malajská hora Mount Kinabalu, malajsky Taman Negara Kinabalu, je jedním z nejmladších vulkanických pohoří světa. Vzniklo údajně před 10 až 35 miliony lety. Samotná hora Mount Kinabalu je tvořena především z granodioritu, tedy vyvřeliny podobné žule a v období glaciálu byla modelována ledovcovou erozí. Hora je téměř bez vegetace a její zajímavostí je, že díky pohybu zemských desek neustále roste - každým rokem se její výška zvýší o 5 milimetrů.

Foto: Mount Kinabalu

Mount Kinabalu čeká i na vás

Prvními lidmi, kterým se více než 4000 metrů vysokou horu podařilo zdolat, byli v roce 1858 horolezci Hugh Low a Spenser St. John. V současnosti je vrchol Mount Kinabalu dostupný každému zdatnějšímu turistovi, hora je označována za jednu z nejsnáze dostupných čtyřtisícovek. Oblíbené jsou zejména východy slunce na vrcholu, které jsou nezapomenutelným zážitkem. Tyto jedinečné momenty dnes však poněkud kazí a komplikují davy nadšenců. Hora se bohužel začíná pomalu proměňovat na centrum masové turistiky. Na Mount Kinabalu je možné začít stoupat ze dvou míst - Timpohon Gate, nebo z Mesilau Nature Resortu. Národní park pro tyto účely zřídil jednoduché ubytovací kapacity, které jsou skvělou základnou pro výstupy. Jde o chaty Laban Rata (drahá a dobře vybavená) a Gunting Lagadan Hut (levná, bez vody a topení).

V základním táboře je třeba zaplatit vstupní poplatek do národního parku, poplatek za výstup na horu a průvodce. Předpisy národního parku nařizují, aby si každý, kdo se pokouší o výstup, zajistil horský doprovod. Vylézt na vrchol hory zabere podle počasí a fyzické zdatnosti horolezce 3 až 5 hodin. Vzhledem k tomu, že horní partie Mt. Kinabalu leží ve velké nadmořské výšce, ohrožuje turisty zejména výšková nemoc. Výstup na Kinabalu je dobré si předem rezervovat (jeden týden dopředu nestačí), protože každý den se ho může zúčastnit pouze omezený počet lidí - většinou okolo stovky. Pokud nepatříte mezi nadšené horolezce a spokojíte se s procházkou bez výstupu na vrchol, můžete se vydat na některou z méně náročných túr, které vedou po úbočí hory a prochází tropickým horským pralesem.

Jedinečný přírodní poklad

Národní park Kinabalu má unikátní ekosystém, je ceněný pro bohatství výskytu vzácné flóry a fauny a patří k nejvýznamnějším biologickým lokalitám na světě. Pro tuto svou jedinečnost byl společně s horou Kinabalu roku 2000 zapsán na Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Parkem prochází 4 klimatické zóny - tvoří jej tak nížinné lesy, mlžné lesy, horské dubové a jehličnaté lesy i alpínská luční vegetace. Návštěvník tak může snadno pozorovat, jak se mění vegetace v závislosti na nadmořské výšce. Roste zde okolo 600 druhů kapradin, z nichž mnohé jsou velmi vzácné. K vidění jsou zde rovněž různé masožravé rostliny, jako třeba láčkovky, které jsou dokonce endemickým druhem a také nesčetně mnoho orchidejí. Z celkem 2500 druhů orchidejí, které rostou na Borneu, se jich právě v Národním parku Kinabalu vyskytuje asi tisíc.

Páchnoucí kytky i obří pijavice

Při troše štěstí je možné během procházky bujnou bornejskou vegetací zahlédnout květ rafflesie (Rafflesia arnoldii), což je největší paraziticky žijící rostlina na světě, která se vyskytuje v nadmořských výškách od 500 do 700 metrů. Květ této rostliny je vyšší než metr a jeho váha se může pohybovat až okolo 10 kilogramů! Rafflesie tak může nosit titul “královna rostlinné říše”, její květ je mezi všemi známými rostlinami rozhodně ten největší. Rostlina má však jednu podstatnou vadu na kráse, vydává nepříjemný zápach, který připomíná hnijící maso. Tímto zápachem láká mušky, které ji opylují. Abyste viděli rafflesii v květu, museli byste mít ohromné štěstí, protože za dobu růstu (9 - 18 měsíců) kvete vždy pouhé 4 dny. Park je také domovem pro cca 320 druhů ptáků a přibližně 100 druhů savců. Žije zde také mnoho vzácných druhů hmyzu i obojživelníků. Evropana mohou zaskočit například obří pijavice.

- jap -

Článek byl zobrazen 4 885 krát.